Cukroví

Právě teď … včera, dnes, zítra … je ta nejpříhodnější doba „dát si ke kávě cukroví“.
Právě teď má ještě příchuť zakázaného: „Ještě by se nemělo ujídat z krabice!“
Právě teď v sobě ještě nese příslib překvapení a očekávání.
Právě teď ještě nemáme naše chutě rozostřené přemírou jídla a pití.
Právě teď si ho ještě můžeme naplno vychutnat.
Právě teď ho ještě můžeme ocenit.
A proto – máme-li chuť na cukroví právě teď, tak si ho dopřejme. Bude nám totiž chutnat mnohem více než v době, když už to budu dovolené. Co dovolené? Když už bude povinné ho jíst!
A něco tolik pracného, krásného a poctivého si takovou devalvaci a „ofrňování“ prostě nezaslouží!