Kupte si štěstí!

„Takhle chutná štěstí!“ Čtu na výloze kavárny. KAVÁRNY ŠTĚSTÍ.
„Dejte si u nás kafe a dort a budete šťastni!“
A zní mi to podobně jako:
„Darujte vašim blízkým to nejcennější! Darujte jim zdraví. Darujte jim Wobenzym!“
A nebo taky: „Zažijte lásku! Kupte si Raffaello!“
„Merci za to, že jsi!“

A mně to připadá, že je to parazitování na emocích – a radím: „Jak bílek od žloutku – oddělujme emoce od produktů.“
Není to štěstí, co si objednám v kavárně. Je to jenom dort.
Není dobré zajídat lásku cukrem. Je lepší objevit skutečnou lásku.
Není to zdraví, co koupím v lékárně. Je to jen reklama na léky (a doufám, že se dožiji toho, že reklamy na léky budou zakázány, neb se zdravím by se nemělo obchodovat jako na tržišti).

Oddělujme z výrobků pocity jako když loupeme slupku z pomeranče. Slupku, která vylepšuje skutečnost, a která dává věcem punc našich tužeb a pocitů.
Žádné štěstí, zdraví, vděčnost a láska.
Je to jen kafe, cukr a chemie.

Štěstí nezažijeme skrze věci. Štěstí zažijeme jen skrze sebe. Ke štěstí není třeba peněz. Vše, co je ke skutečnému šťěstí potřeba, je dostupné zadarmo. Já vím, že to zní jako fráze, ale když ono to tak opravdu je :-)