Barevná typologie – to nejsou žádné strohé poučky, žádné barevné kartičky, které otrocky přikládáte k oděvům v obchodech, žádná striktní a teoretická pravidla, žádné přílišné kategorizování.
Barevná typologie je v podstatě pochopení základního rozdělení – na teplé a studené odstíny.
Barevná typologie je všude kolem nás. Barevná typlogie není věda, barevná typologie je příroda.
Třeba jako právě tohle pole.
Tady vedle sebe názorně vidíme dva odstíny zelené – plevel a obilí – na kterých je krásně poznat, jak každá z těchto zelených patří do jiné skupiny. Plevel je teplá zelená s podtónem žluté a obilí je naopak – zřetelně chladné – až stříbřitě-modro-ocelové.
A přesně na hranici mezitím – vlčí máky. Oranžová červeň těchto prchavých květů je rovněž teplá Proto vlčí máky „sestersky“ ladí s teplou barvou plevele. Na rozdíl od chladného obilí, ze kterého více „vyčuhují“. Barevná nesourodost si prostě více konkuruje, více vzájemně kontrastuje a tím vlastně prozrazuje svou teplotní barevnou podstatu.
