Roušky

Přestože jsem trochu rebel, tak teď se nechci navážet do nošení roušek. Na některých místech mají význam, jinde jsou spíše kontraproduktivní, ale myslím, že je dobré přijmout to, že vláda nějaká opatření dělat musí, a také že kritizovat umí každý a že vždy budou lidé nespokojení. Takže asi tak.

Dnes se nad rouškami zamýšlím z hlediska jejich estetiky. A chci říct pouze a právě toto:
„Že ať budou roušky minimalisticky jednobarevné nebo naopak na nich budou kytičky, motýlci, sranda úsměv, kočičí vousy … Ať na nich budou ikonické Burberry kostky a značková loga … Ať byly vyrobeny handmade na Fleru, či byly zakoupeny v okázalém butiku v Pařížské, prostě ať na nich bude cokoliv, rouška bude vždy jen tím, čím je a nebude tím, čím není.
Rouška zůstane vždy rouškou!
Rouška, i kdyby byla ze zlata, tak to nikdy nebude hezký módní doplněk!“

•••

Rouška je prostě rouška. Rouška je nutnost, kterou musíme přestát a na kterou možná budeme po pár měsících, či letech s úsměvem vzpomínat. A říkat si: „Pamatuješ tehdy, tuším, že to bylo v dvatisícedvacátém, když moderátoři v televizi nosili roušky, cha cha …“

Já osobně si nemůžu pomoct, ale když dnes vím, že musím svůj outfit a veškeré své snažení završit rouškou, tak moje chuť zdobit se výrazně opadává.
A onehdy jsem v obchodě spatřila jednu ženu, která vnesla do rouškové anti-elegance trochu světla. Měla totiž na krku hezký malý šáteček, který když si při vstupu do obchodu nadzdvihla přes nos, tak to vypadalo o kapku lépe, než-li rouška.
Ale někdy i kapka je hodně!
Takže – máte-li to s rouškami podobně jako já, připadají-li vám roušky jako nehezké náhubky, tak zkuste prohlédnout šuplíky a znovuobjevit kouzlo malých elegantních šátků.

%d blogerům se to líbí:
close-alt close collapse comment ellipsis expand gallery heart lock menu next pinned previous reply search share star