Marta

V létě k nám do zahrady přišla kočka. Byla těhotná a se zraněním. Neměla jedno oko. Nějaký čas jsme její přítomnost ignorovali (naše zahrada bývá častou křižovatkou kočičích cest), ale u ní to vypadalo tak, že nemíní odejít. A tak jsme se nakonec rozhodli, že si ji necháme. Že to zřejmě bude karma za to, že máme nevykastrovaného kocoura a že je naší morální povinností se o ní, o její zdraví i o její potomky postarat. Vyhledali jsme v kalendáři den, kdy k nám poprvé přišla, abychom ji podle toho dali jméno. A tak se jmenuje Marta.

Osmého září večeřela ještě s velkým břichem a když si devátého ráno zaškrábala na dveře pro snídani, tak už žádné břicho neměla.
Porodila tedy někdy v noci mezi večeří a snídaní. Porodila, když to na ni samo přišlo, uchýlila se do bezpečného místa, neměla žádný vypočítaný termín, nikdo jí porod nevyvolával a tuším, že při něm asi neležela na zádech.
Měla své děti tak dobře ukryté před nebezpečným světem, že jsme je ani my celý měsíc nemohli najít. Už jsme začínali mít pochybnosti, zda vůbec jsou …

A pak přišly první říjnové dny a Marta začala dělat to, že jídlo v misce nesnědla sama rychle a na posezení, jako to dělávala dříve, ale vždy jeden velký kus v zubech odnášela kamsi ven. Zkrátka, aniž by jí to poradil pediatr, moudrá kniha „O matce a dítěti“, časopis „Maminka“ nebo virtuální přítelkyně ve Facebookové skupině „Těhulka“, začala s obdobím příkrmů.

A pak plynuly další dny přikrmování … , až přišlo sobotní dopoledne 17. října. Zrovna jsem uklízela, když v tom uslyším za dveřmi do zahrady mňoukání. Jdu tedy otevřít a co nevidím …

Marta usoudila, že nastal čas, aby svá koťata vyvedla do světa.


A mne celý tento proces velmi zasáhl. Jak Marta všechno TO kolem porodu a prvních týdnů života jejich dětí věděla intuitivně.
A vlastně si myslím, že bychom to samé věděli i my lidé, kdybychom k tomu byli vedení, kdyby nám to bylo společností umožněno.
Kdybychom nebyli vychováni k tomu, že my sami nevíme nic a proto si musíme nechat, a to bohužel téměř ve všech oblastech života, radit od jiných lidí.

Ale já věřím, že v každém z nás je Marta, která vše podstatné ví sama, aniž by jí někdo radil.

%d blogerům se to líbí:
close-alt close collapse comment ellipsis expand gallery heart lock menu next pinned previous reply search share star